S přítelem se snažíme rok a půl o miminko, v ůnoru jsem potratila byl to začátek 5týdne. Doktor řekl at tomu dáme pul roku čas a pak se snažíme zas. Jsem z toho vystresovaná. Neustále na to myslím. Neumím tomu dát volny průběh..nejde mi to.
Je to těžké se od toho odpoutat, když člověk moc miminko chce, ale tak si najděte něco, co vás zaměstná. Já jsem měla tak pocit, že na to musím myslet neustále, ale pak jsem se rozhodla pro rekonstrukci bytu a jak mi pořád hlavou šlo, jak bych co chtěla v bytě udělat, tak jsem na otěhotnění myslela méně a skutečně se zadařilo.
Začínáme s manželem plánovat miminko a zřejmě nemám ovulaci. doktor mi dal nějaké hormony na tři měsíce na srovnání cyklu. Je možné při této hormonální léčbě otěhotnět, nebo se má pravděpodobnost zvýší až po dobrání všech léků. Děkuji. Zapomněla jsem se v tom zmatku zeptat gynekologa a nechci mu kvůli tomu volat. Na kontrolu tam jdu až po dobrání léků.
Tak tyto prášky nijak nebrání početí, takže otěhotnět s nimi se může, ale pokud máte problémy s ovulací, tak možná bude zpočátku trvat než se vaječníky vzpamatují, takže šance asi menší. Kdybyste však otěhotněla, je důležité hormony co nejdříve vysadit. Držím palce, ať se brzy zadaří.
Zřejmě mám také po vysazení prášku problémy s ovu. Můžu se zeptat na zkušenosti těch z vás, které je braly? Jestli se vám to pak po nich upravilo nebo ne? Já to zatím nechávám upravit přírodní cestou. Říkám si, že jsem dost dlouho do sebe cpala antikoncepci a nechci zase hned do sebe cpát jiné hormony, ale na druhou stranu se bojím, že to bude dlouho trvat, než se to upraví samo. Tak nevím...
Danielo, tohle je hodně individuální. Někomu se to srovná hned, jiným ženským to trvá i rok, někdy déle. Nechte tomu několik měsíců, a kdybyste pořád měla potíže, poraďte se svým gynekologem. Jestli se už nějakou dobu snažíte o miminko, tak zatím zajděte dřív.
Já jsem brala antikoncepci deset let a menstruační cyklus se mi srovnává až teď po roce a půl po vysazení, a to jsem ještě musela brát půl roku nějaké hormony, ale teď už je neberu. Chceme se snažit o mimi, tak snad už to teď půjde. Čekala jsem taky, že se mi menstruační cyklus bude srovnávat kratší dobu. jinak bych vysadila dřív, ale tak to dopředu člověk nikdy neví. Prý hodně napoví ale to, jak to bylo, než se začala brát antikoncepce - jestli to chodilo pravidelně nebo ne.
Je fakt, že zkušenosti žen jsou v tomhle různé. Já také brala antikoncepci skoro deset let, pak jsem vysadila. První měsíc jsem to dostala se zpožděním, ale pak už to šlo normálně, takže já si na antikoncepci nemůžu stěžovat, ale vím, že hodně kamarádek s tím mělo problémy.
Já jsem vysadila skoro před dvěma lety a pořád mám problémy. Už jsem si myslela, že se to začíná srovnávat a teď zase nic už téměř dva měsíce. Ale možná to není jen antikoncepcí. začala jsem ji brát v sedmnácti a i předtím jsem to měla špatné. Spíš jsem ji neměla brát a řešit to jinak než "zpravidelníme menstruaci hormony". Teď se snažím otěhotnět, nejde to a další hormony do sebe odmítám rvát. I když pokud to nepůjde, tak se nedá nic dělat.
Jestli se snažíme otěhotnět více než rok a nejde vám to, nechte se vyšetřit. Hodně žen (alespoň mě se to tak zdá dle mého okolí) má tzv. syndrom polycystických vaječníků. Pak je obtížné otěhotnět přirozeně. Já vím, že ho mám. Projevuje se právě nepravidelnou menstruací. V takovém případě se dá otěhotnět asi jen pomocí hormonů, tedy pokud člověk nechce čekat moc dlouhou dobu, protože v tomto případě ovulace proběhne třeba jednou za půl roku...
Já bych ještě doplnila informace i tomu syndromu: Hodně záleží, v jaké fázi to onemocnění je. Některé ženy vůbec nemenstruují a neovulují a pak skutečně je možné řešit jen stimulací hormony, ale jiné ženy mají ovulaci, jiné jen občas atd. Pokud však nějaké problémy jsou, je dobré se nechat na to vyšetřit a v případě pozitivního výsledku, nepropadat skepsi. Syndrom polycystických vaječníků patří mezi nejčastější důvod neplodnosti a dá se relativně snadno řešit.
Já právě vím, že se tento syndrom řeší tak, že se nastimulují vaječníky, ale říkám si, že to vlastně řeší tuto potíž jen ten měsíc. Je však nějaká šance vyléčit tento syndrom, klidně i v průběhu delší doby? Nepřijde mi moc dobré užívat hormony a navíc se stejně nemohou užívat delší dobu.
Také mám syndrom polycystických vaječníků. Doktor mi řekl, že nic jiného než nastimulovat vaječníky nefunguje a že se to může časem upravit samo, ale také nemusí. Teď jsem objevila, že by na tyto problémy mohla zabírat hormonální jóga, je to speciální jóga zaměřená na vnitřní masáž vaječníků a štítné žlázy, což vede k jejich aktivaci. nevím, jestli to funguje, ale začala jsem to cvičit, alespoň mám pocit, že něco pro sebe dělám. Tak se uvidí, jestli to zabere. Vloni v češtině vyšla knížka, ale bohužel DVD v češtině není, alespoň jsem se s ním nesetkala. Ale je několik certifikovaných cvičitelek, ale hlavně v Praze.
Také mám syndrom polycystických vaječníků a rovněž jsem "narazila" na hormonální jógu. Krátký čas jsem ji cvičila, ale nějak mi to už nebaví, ztrácím motivaci a navíc doktor mi pořád říká, že to přirozenou cestou prostě nepůjde. A mě je 29 a nechci čekat roky...Tak nevím, jsem z toho zoufalá a nevím, co mám dělat. Na jednu stranu si říkám, že bych měla ještě zkusit tu hormonální jógu a dát tomu čas (všechno nejde hned). Na druhou stranu každý další neúspěšný měsíc je horší a horší.
Těhotenství se špatně plánuje, když člověk neví, jestli mu bude otěhotnění trvat měsíc nebo třeba dva roky. Já bych chtěla otěhotnět tak za třičtvrtě roku, tak snad to půjde hned. Přemýšlím, že bych vysadila prášky už teď, ale zase kdyby se to povedlo hned, tak by to nebylo úplně ideální. Je to fakt těžký najít tu správnou dobu.
Je to tak. Já chtěla otěhotnět do půl roku (ideálně), jenže teď se snažím už dva roky a nejde to a docela už z toho začínám být zoufalá. Moje kamarádka, když mě viděla, tak se raději začala snažit dřív, aby nedopadla jako já a podařilo se jí to hned - ještě dříve, než by chtěla. Jsou holt věci, které člověk naplánovat nemůže.
No, my se snažíme už čtyři roky (už i za pomocí centra asistované reprodukce) a pořád bez úspěchu a to jsem si tolikrát myslela, že s tou a s tou kamarádkou budu vozit a už mají děti a já pořád nejsem ani těhotná. Je to na palici. A to jsem se vždycky za studií tolik bála, abych neotěhotněla.
A máte nějakou diagnózu? Já mám problémy s početím, i když se snažíme kratší dobu. Bála jsem se, aby se nezjistili nějaký problémy a docela jsem si oddychla, že bylo vše v pořádku. Jenže teď si říkám, že kdyby se něco objevilo, alespoň by se to mohlo řešit. Takhle pořád nevím co s tím...
A jak dlouho se snažíte? Třeba je opravdu ještě krátká doba. Někde se uvádí, že do roka je to přirozené a až pak se to řeší. Nám se to podařilo po 13 měsících, kdy už jsme se rozhoupávali to řešit nějak výrazněji.